Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Contrastive analysis of a text-type: English and Czech restaurant menus.
Hryzbylová, Eva ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kontrastivní analýzou anglických a českých jídelních lístků. Jídelní lístek je specifický typ textu, jenž si zasluhuje podrobné prozkoumání. V teoretické části práce jsou nastíněny různé způsoby užití pojmů žánr, textový typ, registr a styl. Podrobnější rozbor zkoumaného textového typu je založen na odborné literatuře, která se podobnými typy textů podrobně zabývá. Pro účely této analýzy bylo nashromážděno deset jídelních lístků z Británie a Irska, deset českých jídelních lístků a šest českých jídelních lístků přeložených do angličtiny. Rozbor autentických jídelních lístků přináší poznatky nejen o uspořádání a struktuře tohoto specifického typu textu, ale také o jeho typologické klasifikaci do kategorie zahrnující specifické typy textů. Anglické a české jídelní lístky jsou popsány po stránce formální, obsahové, lexikální a gramatické. Na základě tohoto rozboru jsou tyto dvě skupiny následně porovnány, čímž vyjdou najevo jejich shodné a odlišné rysy. Tyto odlišné rysy se negativně promítají do anglických překladů českých jídelních lístků. Porovnáním anglických překladů českých lístků s anglickými lístky se zjišťuje, jaké nedostatky se s ohledem na anglický úzus v překladech nejčastěji vyskytují. Práce tudíž přináší jak teoretické, tak praktické poznatky o tak...
Možnosti uplatnění regionálních receptů (případová studie jedné venkovské lokality)
Rojková, Soňa ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění místních, zvláštních a tradičních receptů v oblasti Podorlicka a to zda mohou tyto recepty proniknout na jídelní lístky do stravovacích zařízení v tomto regionu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou a praktickou. První část se zaměřuje na teoretická východiska, všeobecné informace o gastronomii, to jak globalizace ovlivňuje chod a rozvoj regionů, na trvalou udržitelnost zemědělství v regionech, inovace, na teorii tranzice, na velmi stručnou historii české gastronomie a v neposlední řadě také na vývoj kuchařských knih. Zmiňuje jednu z nejznámějších českých kuchařek 19. století paní Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která v oblasti Podorlicka, konkrétně ve městě Rychnov nad Kněžnou prožila nejlepší část svého života a napsala zde kuchařskou knihu pod názvem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. Tato kniha se stala bestsellerem 19. století a vycházela po dalších 100 let. Druhá část této práce je tzv. praktická a reprezentuje sociologický výzkum, který byl prováděn pomocí několika výzkumných technik a to dotazníkového šetření, studiem dokumentů a také pomocí interview a focus group. Pomocí těchto výzkumných technik byly zjišťovány informace týkající se sběru zvláštních a tradičních receptů pro tuto oblast tj. Podorlicko, to zda obyvatelé Podorlicka znají tyto recepty, zda jídla z těchto receptů jsou nabízeny na jídelních lístcích ve stravovacích zařízeních v tomto regionu a to zda by provozovatelé stravovacích zařízení byli ochotní nabízet tyto pokrmy na svých jídelních lístcích ve větší míře, než doposud.
Srovnání kvality stravování ve vybraných základních školách na Vysočině a v Jihomoravském kraji
VEVERKOVÁ, Dagmar
Diplomová práce srovnává školní stravování na vybraných základních školách v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Jihomoravský kraj zastupují školy v okrese Znojmo, konkrétně ZŠ a MŠ Jevišovice, ZŠ a MŠ Kravsko a ZŠ a MŠ Pražská Znojmo. Kraj Vysočina reprezentují školy z okresu Třebíč ZŠ a MŠ Budkov a ZŠ Jemnice. Teoretická část se soustředí na výživu jedince, výživová doporučení, stravovací návyky dětí a správné stravování ve škole. Práce se dále věnuje obecným poznatkům HACCP a spotřebnímu koši. Je zde zahrnuta i pestrost jídelních lístků a stavba denního menu. V praktické části hodnotím pět vybraných jídelen a srovnávám je mezi sebou. Do každé jídelny jsem měla možnost několikrát nahlédnout a posoudit nejen její vybavení, ale také stavební členění a zhodnotit čistotu. V kapitole Výsledky popisuji jednotlivé části kuchyňského zázemí, jako jsou skladovací prostory, jídelny a samotné kuchyně. Z každé jídelny mi byla poskytnuta interní dokumentace společně s možností pořízení fotodokumentace. Díky těmto skutečnostem a dialogu s vedením zařízení a jídelen jsem získala informace o vnitřních řádech kuchyní. Ve všech zařízeních jsem se zaměřila hlavně na dodržování kritických bodů HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), kontrolu výrobního diagramu. Z každé jídelny jsem si vyžádala protokoly kontroly kritických bodů za měsíc září nebo říjen 2014. Vedoucí školních jídelen mi poskytly plnění spotřebního koše za dva měsíce, konkrétně září a říjen 2014. S plněním spotřebního koše úzce souvisí měsíční skladba jídelních lístků. Ty byly pozorovány rovněž za měsíc září a říjen. Z jídelního lístku jsem měla možnost vyčíst, z jakých surovin kuchařky vaří a zda se jídla pravidelně střídají nebo jsou stále stejná. Kapitola je doplněna o dvoje dotazníková šetření. První z nich bylo rozdáno vedoucím školních kuchyní. Každá vedoucí na otázky svědomitě a podle skutečných informací odpověděla. Šetření se týkalo chodu školní jídelny. Druhé dotazníkové šetření bylo vypracováno samotnými strávníky, to znamená žáky a pedagogy. Strávníci v ní hodnotili subjektivně kvalitu podávaných jídel a prostředí školní jídelny. Veškerá získaná data jsou zpracována v grafech a tabulkách s popisem. Získané výsledky mají poukázat na kvalitu školního stravování ve vybraných jídelnách. Závěrem této práce mohu konstatovat, že nelze jednoznačně určit, která jídelna vaří zdravě a je tou nejlepší ze zkoumaných provozů. Každá jídelna je v něčem jedinečná, všechny vaří jídla vhodná pro děti. Jídelna ZŠ a MŠ Budkov se o své strávníky stará skvěle, neboť jim vytváří různé programy ve stravování během roku. Pořádá dny cizí kuchyně, strávníci si sestavují vlastní menu a kuchařky jim vaří jídla na přání. ZŠ Jemnice má vhodně řešené skladovací prostory a moderní vybavení kuchyně. ZŠ a MŠ Jevišovice svým strávníkům dopřávají každý den k hlavnímu jídlu různý doplněk (ovoce, zeleninu, tyčinku, pudink, salát, aj.). ZŠ a MŠ Kravsko svým strávníkům nabízí různé saláty a čerstvé ovoce. Jako nápoj je poskytován bylinkový čaj, ovocný čaj s citronem a džus. ZŠ a MŠ Pražská Znojmo disponuje moderním vybavením kuchyně i jídelny. Jídelna je nad výdejním oknem krásně vymalovaná. Pro své žáky v dopoledních hodinách připravuje chutné svačiny. Zvolené jídelny pravidelně jídla střídají nebo zcela obměňují. Ve všech jídelnách je k hlavnímu jídlu podáván různý doplněk minimálně třikrát za týden. Všechny jídelny vaří pestrá a nutričně vyvážená jídla. V jídelnách se často vyskytují obilné zavářky a zdravé přílohy. Pokud tomu bude tak i nadále, bude z každé školní jídelny zdravá jídelna, což by měli vědět hlavně rodiče strávníků, že jejich školní jídelna je opravdu ta nejlepší
Vybrané problémy ochrany spotřebitele
ŠTEFLÍČKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem diplomové práce je provedení výzkumu na zjištění povědomí respondentů o jejich právech v oblasti ochrany spotřebitele v oblasti stravovacích služeb. Práce vznikne ve spolupráci s SOS {--} Sdružením obrany spotřebitelů, o.s. Se Sdružením obrany spotřebitelů, o.s. budou konzultovány případné nejasnosti, problémy, ale i výsledky a návrhy řešení dané problematiky. Dalším úkolem je odhalit kritické oblasti, které svou povahou přinášejí zákazníkům největší potíže. Hlavním podkladem pro zpracování a vyhodnocování dat byly vyplněné dotazníky. Na tyto dotazníky odpovídali náhodně vybraní respondenti ve Středočeském kraji.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.